Terna Askethonlová a život plný nebezpečí
Tento článek není podle skutečných událostí a použitá jména jsou pouhým výmyslem. Jako malé dítě jsem byla roztomilé, malé kůzlátko obklopené sponkami, mašličky a
Jako malé dítě jsem byla roztomilé, malé kůzlátko obklopené sponkami, mašličky a jiným kýčem. Velice poslušná hnědovláska, vždy ochotná pomoci, soustředit se a milovat. To celé se ale změnilo, když se můj otec, Henry Askethonl, vrátil opilý a velice surově se popral s mojí matkou Annou. Tenkrát jsem byla pod postelí a se slzami v očích se dívala, jak jí mlátí žehličkou přes hlavu, kope do břicha vyhrožuje jí. Bylo mi teprve patnáct let. Druhý den, když jsem se probudila, matka byla pryč a otec křičel v kuchyni, že to byla jen další kurva, která z něj chtěla vytáhnout peníze. Pomaličku jsem šla za ním a krčila se u dveří.. Henry se otočil, utřel si pot a začal mi nedůvěřivě přesvědčovat o tom, že z něj Anna vytahala prachy a když nastala horší chvilka, sebrala se a odešla od nás. Seskočila jsem z klína, vysmrkala se a sebejistě vykřikla, že můj otec je hajzl. Henry se okamžitě zvedl, dal mi facku a dokopal mě do pokojíčku. Netrvalo to dlouho, možná několik hodin a otec přišel znovu do pokoje, opět opilý a smradlavý. Sedl si vedle mě, chvilku něco mumlal a najednou jsem ucítila ruku na stehně. Když vyhrnul mojí slabou sukni a spatřil mé bílé kalhotky, začal si sundávat kalhoty a vyndávat svůj ztopořený penis. Chtěla jsem utéct, bránila jsem se, ale Henry byl silný chlap, který mě připravil o panenství. Celý večer jsem probrečela a přemýšlela, kam mohu utéct a komu to můžu říct. Ráno mě probudí sluneční paprsek a řev kohouta. Ustelu si postel, obléknu se, podívám se na své pochroumané tělo v zrcadle a vydám se na snídani. Tam už je samozřejmě Henry s novinami v ruce a mile mi nabízí sladké toasty s jahodovou marmeládou. Neodolám a začnu jíst.. zároveň ale nemohu přestat přemýšlet na včerejší noc a tu fyzikou i psychickou bolest. Celý den jsem byla s kamarádkou, které jsem vše řekla, ale ta neměla žádný zájem mi pomoci a tak jsem byla ještě hlouběji, než předtím. Bez přátel, bez matky, bez hodného otce. Přišla jsem domů okolo deváté hodiny, kdy už na mě čekal otec s páskem v ruce. Seřezal mě, mlátil mě po celém těle a dělalo mu to velice dobře. Když skončil, roztrhnul mojí halenku, sundal mi kalhoty a nasával tu vůni dětskosti. Opět mě znásilnil a já další den brečela na posteli. Nejraději bych ho zabila, ale jak, kdy, a co potom? Opět jsem ráno vstala, ale Henry byl pryč. Auto bylo pryč. Jeho oblečení bylo pryč. Byla jsem sama v tom velkém tajemném domě a přemýšlela, co bude dál. Pozvala jsem tedy svoji kamarádku, kterou jsem považovala za poslední a dali jsme si šálek čaje. Neříkala jsem nic o minulých nocích, nemluvila jsem o odjezdu své matky a rudé šrámy po rukou a na obličeji jsem maskovala pádem z kola. Nebyla to asi nejlepší výmluva, ale v tu chvíli mě nic jiného nenapadlo. Bylo jedenáct hodin, kamarádka Petra již pomalu byla na odchodu, když se zrovna ozval ten zvuk.. Byl to zvuk motoru od auta. Doprdele, táta je tu, co budeme dělat, koktala jsem?
Petra se na mě nevěřícně podívala a ptala se, jestli se něco náhodou neděje. V rychlosti jsem jí svůj problém vysvětlila a tak jsme šli obě do pokojíčku s tím, že mě otec dnes nechá, aby to Petra nikomu v rodině neřekla. Bohužel, otec byl opět opilý. Tentokrát značně více! Přišel do pokoje, zamkl, klíč si dal do zadní kapsy u kalhot a usmíval se. Hnusné zbytky zubů, příšerný zápach potu a alkoholu. Svázal Evu, poté mě a začal nás líbat na prsou, strkat nám svůj penis do pusy, a tak dále. Celý večer jsme mlčeli, pouze brečeli a ráno se vzbudili, opět svázané. Henry přišel znovu, ráno, kurva! Ježiši, nese jenom čaj, máme štěstí, tiše říkala Petra. Ale to už jsem jakoby přeslechla, vzala šroubovák na nočním stolku a schovala ho pod polštář. Byla jsem svázaná pevně, takže jsem s rukou dělala jakýkoliv pohyb velice těžce, ale když Henry přišel a lehnul si na mě, dokázala jsem to… Vzala jsem šroubovák a zabodla ho svému otcovi do oka, rychle ho vytáhla a zabodla do druhého oka. Henry byl okamžitě mrtví a já politá obrovskou kaluží krve. Nadávala jsem, ječela jsem, ale za několik minut jsem se sebrala, šroubovákem přetrhla provaz u ruky a uvolnila se. Sebrala jsem mu klíč ze zadní kapsy a běžela jsem do koupelny. Na volání Petry, která byla pořád uvázaná vedle Henryho mrtvoly jsem nereagovala. Umyla jsem si obličej, oblékla se do čistého oblečení, zavřela dveře za Petrou které jsem už také nevěřila a utekla z domu k nedaleké silnici, kde jsem stopovala. Milý pán ve starším autě mi zastavil, usmál se a zeptal se, kam by jsem potřebovala hodit. Rozbrečela jsem se, vlezla do auta a poprosila, ať jede, kamkoliv chce. Jeli jsme k benzínové pumpě a já se cítila pořád hůř, protože se na mě mladík díval čím dál tím více sebejistě. Sledoval má prsa, mé vlasy, mé rty. Zastavili jsme u benzínové pumpy, asi sto padesát mil od mého „bydliště“, abychom natankovali benzín. Když odešel mladík na záchod, začala jsem prohledávat auto a zjistila, že v přední přihrádce leží zbraň. Neznala jsem ho, třeba je na lov, ale nechtěla jsem teď věřit nikomu, kdo vypadá sebemíň nebezpečně a tak jsem si zbraň strčila za pásek a zakryla dlouhým tričkem. Dál jsem tam našla nějaký doklady a zjistila, že se jmenuje Frank. Vypadal na fotce příjemně a já zjistila, že má dvě děti.. Už se vracel a tak jsem si sedla, rychle uklidila doklady a jeli jsme dál….
Copyright
Tento článek nesmí být bez písemného souhlasu či telefonické domluvy(737 402 881) nikde zveřejněn.
Pavel Smrk |
Kometáře
Čtenáři vytvořená diskuse
Pěkný, ale klidně jsi se mohl trochu více rozepsat. Mělo to strašně rychlý spád.
#2 Dr.ik
11.2.2007 01:02
Vím, ale už doléhala únava a tak.. Jde spíše o maličkost, samozřejmě pokud se bude líbit, tak to bude pokračovat dál a udělám z toho takový velký článek .) Jde jen o to, jestli to bude někdo číst :o)
#3 Jech
11.2.2007 02:02
Pěkný , dočkáme se pokračování ? :)
#4 Vojtik
11.2.2007 04:02
Grandiózní povídka, trochu úchylná, ale fakt dobrá. Well done Mr Ik!
#5 Pepino
11.2.2007 07:02
Well done bych tady radsi nevyslovoval :D
#6 Pampuch
12.2.2007 01:02
Jednoznačný souhlas s ostatníma, že by mělo být pokračování
#7 Dr.ik
12.2.2007 01:02
[6] Jde o to, jestli pokračování, nebo jestli mam začít úplně od znova a více to rozvádět do detailů, protože z toho více jak tři příběhy neudělám..
#8 Lancelot
12.2.2007 02:02
[7] Chceme detaily! Nejlépe třeba i nějaké fotografie :-) Mimochodem co takhle zrušit tu otravnou captchu a vyřešit to třeba nějak jinak?
#9 Kubinátor
12.2.2007 03:02
pokračováníííí....!!!!
#10 Pampuch
12.2.2007 06:02
[8] řekl bych že captcha tě nezabije... a odradí navíc šílence, kteří by sem chtěli házet tuny fekálií.
#11 Lancelot
12.2.2007 07:02
[10] Je to zbytečné obtěžování kometujících, ochrana proti spamu jde vyřešit i jinak.
#12 Dr.ik
12.2.2007 12:02
[11] Absolutně se nedržíš tématu a já nevím proč..
#13 plox
14.2.2007 18:02
Super příběh :) Snad bude i dramatický pokračování :)
Nejsou povolené další komentáře. Diskuze byla uzavřena
Související články
- Terna Askethonlová a život plný nebezpečí
- Život v pohádce
- Jak vypadá život typického Američana?
- Co takhle založit další BLOGísky?
- Stáří je horší než pomalá smrt..
Autor článků: Pavel Smrk
#1 Tomáš Hustoles